Obsah

Podrobná historie

Obec Jankovice na Uherskohradišťsku byla založena 1.února 1648 hrabětem z Rottalu, tehdejším majitelem napajedelského panství. Při založení byla obec pojmenována Janíkovice. Podle sirotčích register z r.1675 a ještě r.1694 byla obec nazvána Janová. Od r.1715 si obec uchovala jméno Jankovice. V témže roce patřilo k panství napajedelskému 14 obcí. Mimo Jankovic to byly Košíky, Kudlovice, Kvítkovice, Otrokovice, Sazovice, Spytihněv, Sušice, Šarovy, Tlumačov, Topolná, Záhlinice, Žlutava a Napajedla.
Dr. Vilém Hrubý (působil jako učitel i v Jankovicích) sestavil podrobný popis pravěkých nalezišť. Jankovice a okolí na základě nálezů byly v tomto soupisu zařazeny mezi ojedinělá naleziště z mladší doby kamenné a nejmladší doby bronzové (kultura slezská). Je velmi pravděpodobné, že už v době před založením naší obce byli zde usazeni drvaři, kteří zpracované dříví pálili v milířích na uhlí. Zmiňuje se o nich i hrabě z Rottalu v zakládací listině. Podle seznamu z r.1658 byla obec osídlena při založení osmi rodinami. Jako první jména obyvatel jsou zaznamenány: Dobešík Martin, Muravčík Martin, Cihlářův Pavel, Polášek Matěj, Cihlář Jan, Prokšův Jíra, Vojtek Jíra, Kolář Martin, Slovákův Matěj, Slovák Mikuláš, Podsedník Michal, Spěvák Matěj a Anýžka Bednářka.  Postupně se v obci usazovali další obyvatelé a seznam příjmení se tak dále rozrůstal. V r.1755 měla obec 19 celých a 19 půlpodsedníků. Toto osídlení nebylo přirozené a tak v r.1777 podle daňových register měla obec 4 hrubé a 49 malých podsedníků a též 47 domkařů. Podle úřední zprávy velkostaku z r.1824 bylo v Jankovicích celkem 112 domů (jejich číslování zavedeno od r.1771), z toho bylo 53 podsedníků(včetně mlýnu č.p.5 a č.p.31), 57 domkařů, škola a myslivna.
Již v roce 1651 si pro své potřeby nechal vypracovat hrabě Jan z Rottalu mapu okolí císařským geometrem Matyášem Heintzem, která mu sloužila jako doklad při sporu o Svobody. První přesné zaměření vzniklo v r.1827 jako Mapa katastru. Od roku 1847 byly pozemky v Jankovicích rozděleny do 3 tříd a podle druhu na: pole, louky, zahrady, pastviny, vysoký les, nízký les, pole s ovocnými stromy a stavební plocha. Užitková plocha byla o výměře 5712měřic a neplodná plocha 166měřic. Celková výměra jankovického katastru činí 1126ha. Z dřívějších dob se zachovaly pojmenování pro tzv. místní tratě. Jako polní tratě: Kršle, Kozince, Podsedky, Za cestou, Žleby, Vršava, Rovná, Vinohrady, Kalvodky a Kamenná. Lesní tratě: Kadlcova paseka, Od Košických hranic, Kobylí žleb, Hrušová, Kojatka, Jílová, Zelená hlávka a Holý vrch. Rovná a Kopánky se považovaly dříve za nejúrodnější část katastru. Při prvním sčítání obyvatel v r.1715 žilo v Jankovicích 333 obyvatel. Dle zápisů o sčítání  bylo nejvíce obyvatel v r. 1939 a to 870.
Koncem 17. století byla zavedena obecní pečeť, aby obce mohly své písemnosti jimi stvrzovat. Přesný letopočet na této pečeti byl rok 1694. Původní pečeť nahradila mosazná pečeť, která měla ve znaku tři lípy a dokola nápis ,,Pečeť obce Jankovské", tato byla používána do r. 1920. V roce 1848 zrušil říšský sněm vrchnostenské správy a zavedl okresní hejtmanství. Obec Jankovice od 9.8.1849 patřila k okresnímu  hejtmanství v Holešově. Reorganizací v r.1855 byly zřízeny okresní úřady se smíšenou agendou. Od r.1882 patří Jankovice k okresu Uherské Hradiště. Naše obec neměla do r.1923 vlastní úřadovnu. Starosta vyřizoval svou agendu ve svém bytě, kde se konaly též schůze obecní rady. Schůze představenstva obce se konaly v místním hostinci, který náležel v té době obci. Až v r.1885 se stal majitelem Leopold Kučera. Dle dochovaných písemností se stal prvním starostou  v r.1850 Josef Dúbrava - podsedník č.p.89. Pro potřebu mít vlastní úřadovnu odkoupila obec  v r.1923 od paní Františky Zavadilové  dúm č.p.15.  Sídlo obecního úřadu bylo několikrát opravováno dle finančních prostředků. Pro své účely slouží doposud.
Vzdělání v obci bylo možno pouze ve farní škole, která byla v Jalubí. V Jankovicích pokud je poprvé možno mluviti o škole, byla tato na dnešním č.p.25. Prvním učitelem byl vysloužilý voják, povoláním krejčí a tkadlec. Za učení přinášely děti jednou týdně poleno dříví a jeden šajnový groš. Později byly pro školní účely využity prostory v č.p. 17 naproti fary. Od r.1900 se začalo vyučovat v nově postavené škole na místě bývalé hospody č.p.22 se dvěma třídami. V těchto prostorách se vyučovalo až do r.1978, kdy byla otevřena nová škola v Traplicích. V současnosti slouží budova jako Mateřská škola a také se zde nachází místní knihovna.
Farní příslušnost obce náležela k farnosti spytihněvské. Později, kdy v r.1764 byl postaven kostel v Jalubí žádali farníci obce Jankovic a Košíků o přiřazení do Jalubí v žádosti, kterou podali opatovi na Velehradě. Žádosti bylo vyhověno a tak v r.1778 toto církevní spojení trvalo až do r.1841, kdy byl dostaven kostel Nanebevzetí panny Marie v Jankovicích (podrobněji v samostatné kapitole www stránek).
 

 

Text zakládací listiny

Já Jan svaté říše římské hrabě Rottal, dědičný pán na Napajedlích, hrabě Kvasicích, Tlumačově a Veselí, dědičný stříbrokomorník v knížectví štýrském, J.M.C. říšského rady, komorník, nejvyšší královský zemský komorník a generál válečný, komisař v markrabství moravském. Známo činím tímto listem, že jsou jisté osoby přede mne předstoupili a správu tímto činili, že by v horách mých, k panství mému Napajedelskému přináležejících, jisté a pohodlné místo nacházelo, kdež by se dobrá ves vystaviti mohla. Žádajíce mne při tom, abych jim k tomu povolení své dal, tak aby mohli netoliko domy sobě stavěti, nýbrž jeden každý k gruntu svému tak mnoho polí a luk vyklučovati a spraviti, jak poddaní Alinkovští mají. Naproti se svolili plat  všelijaký taky dáti. Kdež k žádosti jejich nakloněn jsouce jim k tomu, aby sobě živnosti vypravovati, stavěti, role a luky jak výše dotčeno vyklučovati mohli, tímto listem povoluji a nad to vejše do sedmi let jak předně od kontribuce J.M.císařské a k zemi patřičných, tak taky od platu všelijakých, kromě hor, jim lhotu dávám. Slibujíce sám za sebe, erby a budoucí potomky své do výše dotčených sedmi let jim v tom ve všem náležitě zachovati beze všeho přinucení. Po vyjítí jak termínu a lehoty danej, totiž sedmi let, budou povini všecko tak jak Alinkovští spravovati a od sebe odbejvati. Mimo to budeme k místu tomu obzvláště náchylen, jemu jméno Janíkovice dávám, tak aby ode všech tak jmenováno bylo nyní i na časy budoucí a věčný. Tomu na svědomí sekryt svůj k tomu listu jsem přitisknouti dal a svou vlastni rukou podepsal.

 

Zeměpisný přehled

Obec Jankovice se nachází na 49°7' severní šířky a na 17°22' východní délky. Nadmořská výška obce u kostela je 270 m n.m. a u kapličky 294 m n.m.. Obec je rozložena po obou stranách Jankovského potoka, s orientací od JV k SZ. Rozdělení obce je na horní a dolní konec. Nejstarší původní částí je Pořádí. V dřívějších dobách se říkáválo strana podsednická a částí za potokem se říkávalo domkařská. Samoty patřící k obci jsou Zážlebí,Vršava,

Ve  Vývratech a dřívější dvůr Rovná. Výškové body:  Králův stůl 362m n.m., Rovná 382m n.m., Hrušová 389m n.m., Kozince 497m n.m., Komínské skály 523m n.m., Jílová 544m n.m..

Katastr obce hraničí s obcemi Salaš,Roštín,Kostelany,Košíky,Kudlovice,Traplice a Modrá. První přesné zaměření bylo provedeno v roce 1827. Celková výměra katastru je  1 126ha. Obcí protéká Jankovický potok pramenící v místě Kadlcova paseka (lidově na Kyselce). Původní název potoka byl Bystrý, na počátku 20. století se nazýval Smilý. Vlévá se do řeky Moravy.