Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel je kulturní památkou rejstř. č.ÚSKP 27088/7-3338 od 3.5.1958 a je památkově chráněn.

Současný duchovní správce:

Páter Mgr. Pawel BILIŇSKI, e-mail: fajalubi@ado.cz, mobil: 739 245 903

Římskokatolická farnost Jankovice

Kostel patří rovněž mezi evropsky významné lokality (CZ0723750 Jankovice – kostel), je označován jako přírodní památka v programu NATURA 2000. V půdních prostorách se nachází regionálně významná letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) a ve věži lokalita netopýra večerního (Eptesicus serotinus).

Historie kostela Nanebevzetí Panny Marie

Stavba kostela byla díky počátečním neshodám občanů sousedních vesnic Jankovic a Košíků oddálena o několik desetiletí.
Občané Košíků požadovali, aby byl kostel postaven na Rovné, protože by měli farníci z obou obcí do něj stejně daleko. Po zdlouhavé dohodě byla vyslána deputace dvou zástupců (z Jankovic Martin Odstrčilík čp.90,   z Košíků není známo) s žádostí na povolení stavby kostela k císaři Ferdinandovi do Vídně.  Dle dochovaných záznamů, deputace kleče před císařem držela žádost v sepjatých rukou. Po přečtení císař Ferdinand řekl: ,,Běžte domů, co slíbil můj předek, já splním.“ Do šesti neděl přišla kladná odpověď. Brzy na to bylo započato se stavbou. Organizací stavby včetně zásobování materiálu byl pověřen Josef Dúbrava č.p.89, tehdejší purkmistr. Stavební místo pro kostel a faru bylo získáno výměnou za obecní louky. Náklady stavby ze 2/3 hradil náboženský fond, 1/3 hradila obec formou práce. Se stavbou bylo započato r.1839 a o dva roky později r.1841 byla stavba dokončena. Současně byla postavena i farní budova.  Většinu materiálu stavby tvořil kámen  a cihly zdejší výroby. Materiálem  pro původní krytinu byla bobrovka z Velehradu ruční výroby.
Objekt se nachází na parcele č. 161. Půdorys kostela je ve tvaru obdélníka o rozměrech 29m délky a 11,6m šířky s přístavbou zákristie. Výška budovy po vrch věže je 22m plus železný kříž vysoký 1,8m o hmotnosti 80kg vyrobil místní kovář Gregora František. Tloušťka zdiva je 85cm, místy až 160cm, vnitřní světlá výška je kolem 10m. Zvon z r.1840 byl zasvěcen sv.Františku z Pauly.
Kostel je postaven v renesančním slohu (empír). Pro tuto skutečnost byl objekt převzat do ochrany památkovým úřadem. Pojektovou dokumentaci zpracoval architekt Ferdinand Rossa z Kroměříže v ceně 9.750,- zl. Dle projektu měl být kostel původně o jeden oblouk (asi 4m) delší. Stavebním dohledem nad stavbou byl pověřen Antonín Mlejnek z Jalubí, který se stal prvním duchovním správcem kostela v Jankovicích. Farnost byla zřízena v r.1864.
Slavnostní vysvěcení kostela bylo 21.11.1841 hradišťským děkanem p. Josefem Berdhauerem, bílovickým farářem.
Nad oltářem byl osazen obraz Nanebevzetí panny Marie od Jana Hofla z Vídně. Byl to dar hraběnky Františky Stockau, která byla kmotrou při vysvěcení kostela.

Kostelní zvony

1. Zvon zasvěcený sv. Františku z Pauly, odlitý v roce 1841 zvonařskou dílnou Straub v Olomouci. Na zvon jsou odbíjeny celé hodiny.
2. Menší zvon tzv. „umíráček“ – jeho název není znám. Tento zvon odbíjí hodinové čtvrtě.

Veřejná sbírka "Obnova střechy věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jankovicích"

Dne 31.8.2021 byla ukončena veřejná sbírka finančních prostředků na rekonstrukci střechy věže kostela. Od vyhlášení veřejné sbírky dne 19.dubna 2021 se podařilo na transparentním účtu obce Jankovice shromáždit 44.950,-Kč. Do sbírky přispělo 32 občanů. Děkujeme všem, kterým není osud naší kulturní památky lhostejný. Finanční prostředky budou ve spolupráci s Římsko katolickou farností Jankovice využity na realizaci díla v celkové hodnotě 1.125.500,-Kč. 

Virtuální prohlídka kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jankovicích

Hřbitov

Od r. 1778, kdy Jankovice byly přifařeny do Jalubí, sloužil jalubský hřbitov k pohřbívání též našich zemřelých. Po dostvění kostela v Jankovicích, dle ústního podání se pochovávalo kratší dobu okolo kostela. Pro přílišnou vlhkost, brzy od toho upuštěno a zřízen hřbitov nynější. Ti, kteří dobrovolně sami svůj život ukončili, bývali pochováni ,,Na kopci“ proti domu č.p.29. Mezi posledními tam pochovanými byla Kateřina (Káča) - služebná v Košickém revíru. Zastřelila se na Sýpčinách z pušky svého milého, kde dnes stojí kaplička. Starý hřbitov na parc.č. 247 byl o výměře 10,46 a v r.1908 oplocen ze čtyř stran kamennou zdí 1,2m vysokou. Dále byla postavena dřevěná  márnice. Stavbu zdí, jakož i opravy fary a kostela vedl zdejší občan Valer František č.p.1.  V r.1937 došlo k rozšíření hřbitova vykoupením pozemku a následnému pronájmu louky s majitelem Vincencem Klapilem. V r.1938 byla postavena nová zděná márnice Janem Prokešem č.p. 157.